|
Furt tu žvaníme enom o politice a myslím, že by to chtělo trochu odlehčení. Narazil sem v zálohách na článek, který sem kdysi umístil na vedlejší web.
Že je lid na Slovácku svérázný je obecně známá věc a zde je důkaz, že ani šlechta v ničem nezaostávala. Článek vyšel v novinách Slovácko 5.8.1922. Doufám, že sa pobavíte.
Originál zde:
A abyste to nemuseli luštit z obrázku, tož přepis zde:
Mravní úroveň našich politických nepřátel.
V pondělí 31. července sešla se v Kunovicích tři podařená individua: bývalý hrabě z Bílovic Logothetti, jeho věčný průvodce při nočních chlastech Kameníček a dráb chudáků, lesní asistent Vávra z Malenovic, všichni tři velcí Sokoli a exponenti „pokrokových stran“.
Bystrému pozorovateli neušlo, že se páni dostavili už v „povznesené“ náladě a zaměnivše v Kunovicích „povznesenou“ náladu na stupeň ožralosti, odjeli se sobě rovnými družkami kočárem do Hradiště na Sokolovnu, kde začaly pravé orgie. Páni měli s počátku tolik slušnosti, že se uchýlili napřed za clonu, ale aby dokázali své kabrňáctví, sešli zase dolů a přibrali si do svého středu k třem Sokolicím ještě jednu vdanou paní. Na přítomné občany trapně působili jejich nemravné řeči ale žádný ze Sokolů nenapomenul tuto čeládku ke slušnějšímu chování. Přítomné slečny nebyly o nic lepší a samozřejmě, že patřily také ku „čistému“ štítu sokolskému. Pěkně se vyjímalo, když mezi oplzlými řečmi zazněl hlas Kameníčkův, jako hlas trouby „Prápore náš rudobílý atd…“
Divíme se však policii, že takové ničemné orgie veřejně trpí. Ozveli se někde, ač právem dělník, staví ho před krajský soud. Inu demokracie!
Pan Vávra jako bývalý člen župního výboru republikánů řval o samospasitelnosti této strany, Kameníček pěl chválu českým socialistům a Logothetti vedl opilé řeči o hrabatech, řádech atd.
Ku konci zakončil politickou debatu Kameníček písní ?My jsme tři jak jeden, ožralí každý den… a Logothetti mu přizvukoval: „ my jsme tři opice a asistent Vávra, buršák odchovaný v rakušáckém lesnickém učilišti v Hranicích, člověk provádějící extravagance nejhrubšího zrna, pověstný od Břeclavy až ku Přerovu, byv zmožen požitím nesmírného množství vína v objetí slečny Rie---ové provolával „hanbu komunistům-prý buřičům republiky, v které jeho táta stal se agrárním boháčem a kterou on proto nyní velmi miluje.
Na to panstvo za vedení pana Logothettiho vyšlo na ulici, aby pokračovalo v nemravnostech. Kameníček první, Logothetti se slečnou Leh---ovou, za ním Vávra s R---ovou. Dali se do úzkých ulic a „čistý“ štít sokolský zůstal jistě čistým.
V jednom tmavém průjezdě krčili se dvě postavy. Kolemjdoucí je viděli a poznali. Byl to Vávra národovec, který nechává zavírat naše dělníky pro urážku na cti(jako kdyby on měl nějakou čest) a který jmenuje dělníky zvěří.
Hrabě Logothetti, „šlechtic“ ten nechal státi kočár i s koňmi na náměstí bez dozoru a prováděl kumšty se slečnou L---ovou. Tedy zde máme malý obrázek ze života naší „inteligence“.
Je velezajímavo, jak se tito různorodí živlové, každý od jiné politické strany sešli. Inu spojila je stejná mravní úroveň. Sokolská veřejnost v Hradišti mohla mít radost, když viděla, jak tato tři zvrhlá individua obnažují svá přirození před dámami a zpívají „Hoj vzhůru pestrý Sokole“. A takoví lidé spílají dělníkům-komunistům…
|
