|
Známá fakta:
Sfinga, o které píši, je ta nejznámnější. Je to socha lva s lidskou hlavou vytesaná z jednoho kusu kamene. Nachází se v egyptské Gíze na západním pobřeží Nilu. Je 74m dlouhá, 19m široká a 21m vysoká. O jejím stáří se vedou spory. Všeobecně se soudí, že byla vytvořena v 3.tisíciletí před n.l. v době Staré říše za 4.dynastie panovníkem Rachefem nebo Chefrénem.
Co však o Sfinze nejspíše nevíte:
Podle nové teorie měla být vytesána v době, než se stal Egypt pouští, tedy minimálně před 9 až 10 tisíci lety. Spočívá ve vlastním ohraničeném pozemku. Ve stejnou dobu jako tato socha, byl postaven i chrám Sfingy. Kvádry kamene, ze kterých je chrám postaven, váží kolem 200 tun. Nikde jinde v Egyptě nebyly použity tak ohromné stavební dílce. I s dnešní technikou je velice obtížné tak těžký materiál přemisťovat. Jen vlastní příprava zabere dvaceti lidem asi 6 týdnů příprav, aby připravili techniku pro přesun. Představa, že to lidé zvládli jen za pomocí lan, kladek a pák je velice obtížná.
Sfinga nebyla erodována větrem a pískem, jak by se dalo očekávat, ale dešťovou vodou. Musela tedy dlouho stát na dešti, aby vůbec k nějaké erozi došlo. Erozi ze záplav můžeme vyloučit, protože ta nechává jiné stopy.
Když se podíváte pozorně na Sfingu, tak uvidíte, že hlava je proti tělu nezvykle malá. Vypadá to, že měla hlavu dříve jinou. Když bychom se pokusili k tělu nasadit opravdovou lví hlavu i s hřívou, dostane najednou celá ta socha jiný výraz, jako by k ní právě lví hlava patřila. Ostatní Sfingy už mají správné proporce hlavy a těla. Tedy je dost možné, že původně měla Sfinga v Gíze jinou hlavu a pravděpodobně ji některý faraon chtěl změnit a nechal vytesat lidskou podobu. Tim vznikl ten nepoměr hlavy a těla.
Faraoni tedy nejspíše Sfingu nenechali postavit, ale nechali jen upravit již existující sochu. Tim mohla vzniknout falešná domněnka, že je to jejich výtvor.
Shrnutí je tedy takové, že Sfinga může být starší víc jak 10 tisíc let, musela projít erozí deštěm, tedy se klidně můžem dostat až k 20ti tisícům let. Důkazy o dávné civilizaci můžou existovat pod nánosy, prachu, země a písku. Jelikož se od té doby tok Nilu několikrát změnil, tak je možné hledat i jinde, než dnes egyptologové hledají. Jiná otázka je, jestli bude zájem přepsat historii a smířit se s mnohem starší existencí lidstva. Nebude báje o Atlantidě nakonec pravdivá?
|
