Chodim do restauraci prakticky denne, nekdy i nekolikrat. Jsem schopnej uzit si zaplivanou nadrazku i veceret v podniku, kde predkrmy zacinaj na trech stovkach. Mnou vysnenej podnik ale predstavuje zazitkove stravovani a je zalezitosti na cely den, mozna na dva. Jak takovy pravdi gastroraj vypada?
Jedna se o rozlehlou usedlost, kde hned po vstupu dochazi k vyberu masa. Nevybiraji se vsak jednotlive porce, ale cely zivocich. Vstupni hala tedy pripomina malou zoo. Vybehy prasatek, rybnicek s kachnama a husama, akvaria s ruznymi druhy ryb a zab, pripadne kotce se psama a kockama. Samozrejme taky loucka s oveckama a kuzlatkama a par pstrosu. Zakaznik si zviratka pratelsky prohlidne a ukaze na to, ktere chce za par hodin znovu potkat na taliri. A presne v tom je genialita toho podniku - ze stastneho zivota na talir do 24 hodin.
A tak zatimco vybrane zviratko kraci v doprovodu reznika do zvukotesne jatecni mistnosti, hoste odchazeji do cekarny. Cekarna vypada asi jako VIP lounge na letisti, pricemz vse zacina diskusi s vyzivovym poradcem, jak vybrane zvire pripravit. Nejen, ze se probere co a jak upravene snist na miste a co zabalit s sebou, ale dohodne se i, jak ma byt nalozeno s kuzi, vlnou a dalsim nepozivatelnym "odpadem". Dle typu zvirete a pozadovaneho typu pripravy muze cekani na jidlo trvat i 24 hodin. Proto je k dispozici nejen nocleh, ale i sportovni, kulturni a sexualni vyziti. Samozrejme, cekani na vlastni zvire se da kratit i konzumaci alkoholu, otazka je, kdo se ho pak dozije.
Zni vam to blbe?
Tak si to predstavte. Vyberete si jehnatko, nechate si ho podriznout a roznit. A nez se udela, stravite par hodin se zenou a tureckoubrisni tanecnici, pak virivka, lahev raki jako aperitiv a prvni odrezky ovecky uz pristavaji na stole. Neni to krasne?
|