Pátek, 22. listopadu

Pokom tak asi jsem ? (zena.zdena)

zena.zdena 29.10.2020

**MÁMA - VÝLET SE TŘÍDOU**

Máma jela s naší třídou (14ti letých puberťáků) na víkendový výlet. S třídou, která měla tu nejhorší pověst na škole a proto hrozilo, že jako jediní nikam nepojedeme.

Nezapomenu ty nedůvěřivé pohledy rodičů, když tam stála u autobusu a přebírala si tu bandu výrostků. Prostě mezi námi ani vidět nebyla, nepřevyšovala nás výškově a ve svých 35ti se mezi  námi ztrácela v riflových propínacích šatečkách. Myslím, že tatínkové by se nejraději přidali jako pomocný dozor.

Kdo si myslel, že budeme mít volnou zábavu, tak se šeredně mýlil. Děvčatům (naše třídní VIP), která se chtěla po příjezdu na místo oddělit od zbytku třídy, sdělila, že mají smůlu, že do neděle, než nás předá zpět rodičům, se nikam nevzdálí. Chlapcům odebrala propašované lahve alkoholu a cigarety a rozhodla se nás utahat koupáním, společenskými a míčovými hrami.

Po večeři a táboráku obíhala kolem halasící skupinky rekreantů a trampů, vysvětlovala jim, že tady má „děti“, které musí spát. Byla tak vytrvalá, že to kolem roztroušené skupiny dospělých zabalily a šly v deset spát (jak velela večerka).

Moje drahá matička oběhla naše stany, nastrkala vyčnívající končetiny do spacáků a s uspokojením ulehla, usnula okamžitě, to mám po ní.  Zhruba ve dvě ráno ji vzbudila otrávená skupinka vandráků, které večer donutila jít spát. Vyžadovali po ní, aby si tu svoji zvěř uklidnila, že by teda taky chtěli spát.

K jejímu zděšení nikdo z nás nebyl ve svém stanu, různě jsme se namíchali a hráli flašku a byli jsme dosti hluční. Když se dostatečně probrala, tak začala lítat mezi stany a s výkřiky „vy nevděční zmetkové, smradi …a já se, koza stará, nechám ukecat. Mazejte do spacáků…“ nás všechny mlátila zutou žabkou hlava nehlava.  Musím říci, šlo jí to pěkně od ruky za hlasité podpory kolem stojících rekreantů „slečno vedoucí, jen do nich, to potřebují …“. Tak jsme tam holky i kluci přebíhali do svých stanů jen v nedbalkách a snažili se vyhnout mámině žabce, zcela zbytečně (stany byly do kruhu a máti uprostřed), mířila přesně, každý dostal zásah - přes zadek nejčastěji…bylo to pro nás potupné. Nikdo ze spolužáků neznal moji mámu v „běsném stavu“ (co byste chtěli - býk), tak si už nikdo nedovolil ani slovo odporu a do 5ti minut všichni byli ve svém spacáku a druhý den se ani noha nepokusila porušit noční klid. Myslím, že si máma ani neuvědomila, že tam běhá v průhledné košilce bez podprsenky (nějaká vytahaná trika, to nebylo nic pro mámu a její háčkovaný vrchní díl plavek mi spolužáci připomněli ještě na srazu po deseti letech, takže to v nich muselo zanechat hluboké stopy)

Navíc se máma spolčila s těmi vandráky, vypila s nimi na oslavu vítězství zabavený alkohol a vykouřila s nimi (asi jako dýmku míru) i ty cigarety. V sobotu spala skoro do oběda, snídani jsme si byli nuceni připravit sami a ještě jsme ji obsluhovali.  Měli jsme všichni zostřený dohled od s mámou spřátelených rekreantů. V neděli máma předala „ratolesti“ do rukou odpočinutých rodičů se slovy, jak jsme všichni poslouchali, a vše proběhlo bez problémů. Ale k dalšímu výletu jsme ji už nepřemluvili. Do dnes nechápu proč.

Kdykoli mi někdo (včetně bývalého) řekl, jsi celá tvoje máma, brala jsem to jako poklonu největší ♥

Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s ukládáním cookies ve Vašem prohlížeči.