|
Vcerejsek vypadal uplne normalne - poobedval jsem s rodinou a vyrazil na pivo.K hospode jdu dlouhou ulici a proti me dedecek veze na voziku babicku. Od videni je znam, obcas s ni zajede na pivo a kazdej slunecnej den s ni objede blok. Ona moc nereaguje, ale na nem je videt, ze ji porad miluje a je to az dojemny.
Jsou tak 80 metru ode me a najednou babicce klesne hlava, prepadnou ruce dopredu a vypadne z voziku. Navzdory sesti ciderum v krvi na nic necekam a bezim na pomoc, dedecek se k ni sklani a snazi se s ni pohnout. Pribiham a ptam se ho, jestli tusi, co se stalo. Asi omdlela rika a z oci se mu rinou slzy. Hraju si tu na tvrdaka, ale z tohodle mi neni vubec do smichu. Pani totiz nereaguje a ani nedycha. Zkousim nahmatat tep, ale marne. Dedecek zacne hlasite stkat a pta se me, jestli umrela. A mne najednou dochazi, ze mozna jo. Volam 112 a snazim se ji davat masaz srdce. Z balkonu kybicujou cumilove, mam chut je nakopat. Masaz nezabira, prijizdi sanitka, prebira ozivovani, dedecek se hrouti, ja popisu zachranarum situaci a nemam silu zustat na miste.
Odchazim do hospody, davam si decaka a vypravim zvedavcum, co se stalo. Chvalej me a posilaj dalsi decaky na uklidnenou. Skrz okno pozoruju majak sanitky a ta asi po 20 minutach zhasina a odjizdi. To znamena, ze babicka umrela. Umrela primo pred mejma ocima, videl jsem, jak ji smrt sebrala dedeckovi z vozejcku. Tecou mi slzy a dorazim se dalsima panakama. Pak uz si nic nepamatuju.
Vstavam v sest, lezim v obyvaku na gauci a pred ocima mam zase babicku hroutici se na chodnik. Kdybych nevynasel odpadky, sel jsem z druhy strany baraku a tuhle scenu nevidel. Mam z toho husi kuzi a pri psani mi zase tecou slzicky. Pristi panak bude na dedecka, at to zvladne!
|
