|
A Kartágo Rusko musí být zničeno!
Nejdříve ze všeho se musí vyřešit, zda NATO ohrožuje mírumilovné Rusko, nebo zda agresivní Rusko je hrozbou Evropě. Ti, kteří považují NATO za obranný pakt si představují, že obviňování USA a NATO z agresivity pochází z Putinovi paranoie a odpovídá ruským dezinformačním webům. Jenomže ono to tak není. Ano, politici lžou a je na každém, komu z těch lhářů uvěří. Nicméně o cestách ke zničení Sovětského svazu a později Ruska psal někdo, kdo by to měl vědět. Měl by to vědět nikoli proto, že byl informován o americké politice, ale měl by to vědět proto, že tuto politiku de facto vytvořil. Mluvím o nedávno zesnulém architektu americké poválečné zahraniční politiky Zbigniewu Brzezinském. Tento Brzezinský napsal knihu s názvem „Velká šachovnice.“ Zcela pragmaticky tam popsal, jak Rusko musí být obklíčeno základnami a spojenci, a to od východu (Japonsko a Jižní Korea), od jihu (Irán a Turecko) a nejdůležitější nástupiště Evropa. S nikým, kdo tuto knihu nečetl, nemá smysl diskutovat na téma, kdo je agresor a kdo oběť.
Spojeným státům se v poslední dekádě povedl jeden fantastický úspěch – převrat na Ukrajině. Ještě před deseti lety byla Ukrajina státem, který byl v zásadě proruský a v případě ozbrojeného konfliktu NATO - Rusko by se Ukrajinci patrně přidali na stranu Ruska. Po Majdanu, Krymu a občanské válce na východě Ukrajiny ve spojení s masivní propagandou je nenávist vůči Rusku na Ukrajině všudypřítomná. Takže absolutní vítězství USA a totální prohra Putina. Samotný fakt, že životní úroveň na Ukrajině katastrofálně poklesla nehraje žádnou roli.
Druhou velkou hru ovšem USA prohrály. Jednalo se o boj o Turecko. Turecko je sice členem NATO, ale pod vedením Erdogana bylo spojencem dost nejistým. Erdogan se staví do pozice partnera a nikoli poslušného podřízeného. Jinými slovy zjevně by nebyl ochoten na písknutí z Washingtonu okamžitě poslat celou Tureckou armádu proti Rusku a na slovo poslouchat nějakého vrchního velitele. Ale NATO Tureckou armádu potřebuje a potřebuje ji nutně – je to druhá největší armáda NATO a sídlí přímo na Ruské hranici, a ne někde za oceánem. Většina tureckých důstojníků absolvovala americké důstojnické školy a měla spoustu kontaktů na aktivní americké důstojníky. Skvělá situace, jenom ten Erdogan.
Byl zde pokus o puč, který Erdogan ustál (asi za pomoci nebo informací od Putina) a ze kterého obvinil (patrně právem) USA. I když teď se USA snaží co můžou aby vztahy opět vylepšily, stejně byly nukleární i jiné instalace ze základny USA v Turecku evakuovány. Naopak Turecko – Ruské vztahy se zlepšily.
Takže jak to vypadá s možností konvenčního útoku sil NATO na Rusko?
Jednotky wehrmachtu se soustředily v roce 1941 v Polsku a zaútočily severní cestou. Letní bleskovou ofenzivu nezvládli, díky „nekonečným“ vzdálenostem v Rusku, mizerným silnicím a deštivému počasí. Z tohoto hlediska má dnes NATO mnohem lepší pozici. Na Ukrajině, kde se wehrmacht musel těžce probíjet a nechával za sebou partyzány v lesích a zranitelné zásobovací linie, tam by dnes Abramsy táhnoucí na Rusko vítali kyticemi květin. Vojska NATO se mohou bez boje a v přátelském prostředí přesunout až do Charkova či Pobaltí. No a jak z Charkova, tak od hranic Lotyšska je Moskva vzdálena cca 750 km a deset hodin jízdy autem v míru. Každopádně žádné nekonečné vzdálenosti, žádné zranitelné zásobovací linie (750 km ujedete na nádrž bez tankování), nic takového.
Problémem je, jak se rychle dopravit na tu Ukrajinu. Pokud chcete provádět masivní útok nebo přesun techniky, potřebujete nutně plochou krajinu. V takové krajině, když je poškozená silnice, tak to objedete polem. Když na menší říčce spadne most, naradíte jej pontonem za pár minut. Taková krajina je v Polsku, Bělorusku i Rusku, taková krajina je v Rakousku podél Dunaje a v Maďarsku. Krajina v Čechách je naopak vhodná na obranu. Hluboce zařízlé řeky, strmé úzké silničky základní infrastruktury. V Čechách by stačilo odstřelit nějakých 10 dálničních a 20 silničních a pár železničních mostů na hlavních tazích a směr východ – západ je pro pohyb armády prakticky uzavřen. Proto také v prvních měsících roku 1945 se Rudá armáda do Německa hnala přes Polsko a Rakousko a Čechy vlastně obešla. Zkušenost z probíjení se Dukelským průsmykem zjevně stačila na celou válku.
Dnešní situace je nicméně zcela odlišná. Použít Polsko k nástupu na Rusko je zcela nemožné, protože po konci války si Rusko ponechalo Královec (Königsberg, Kaliningrad) jako své území. Dnes je tato oblast těžce militarizovaná, plná ruských raket, vojáků a techniky. Z této enklávy jsou Rusové schopni během několika minut zlikvidovat všechny mosty přes Vislu a v zárodku rozstřílet jakýkoli formující se útok z Polska směrem na východ. Také spolehlivě kontroluje Balt, Jižní pobřeží Švédska a vůbec celou oblast. Průjezd přes Rakousko je těžký, Rakušáci si žárlivě střeží neutralitu a rozhodně nepadnou před velícím generálem na kolena a nepředají svou infrastrukturu z hodiny na hodinu. Takže zbývá jedině koridor z Německa, přes Čechy, jižní Slovensko, Maďarsko, Rumunsko (vše státy NATO) a Ukrajinu. Dokud nebudou tunely přes Malou Fatru tak Strečnianskou soutěskou je pro armádu Slovensko neprůjezdné pro automobily, železnicí to lze.
Česká infrastruktura, jak silnice a dálnice, tak i železnice, je pro tento plán klíčová. Z Kaliningradu je na rozdíl od Polska obtížně zranitelná – je rozdíl, jestli raketa letí 100 km přes plochou krajinu trefit most přes Vislu, anebo letí 700 km a musí přeletět hraniční hory, aby trefila most na Vysočině. Je zcela logické, že specialisté NATO si musí prověřit stav této infrastruktury. Zřejmě se jim úplně nelíbil, protože nám tady pan generál Frederick Benjamin „Ben“ Hodges rozplakal, jak kašleme na potřeby NATO a naše mosty nemají dostatečnou nosnost na současnou těžkou techniku NATO. Doporučuji přečíst článek a zamyslet se, proč američtí specialisté v současnosti prověřuje nosnost českých silnic a mostů pro potřeby nejtěžších zbraní armád NATO. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Jsme-v-konfliktu-s-Ruskem-at-chceme-nebo-ne-Tyto-veci-chteji-Americane-po-Ceske-republice-aby-pripravila-pro-boj-NATO-proti-Rusku-Byvaly-sef-U-S-Army-v-Evrope-promluvil-530826
Toto všechno, co jsem zde uvedl, si Rusové zřejmě velice dobře uvědomují. Už jednou jsem se odvolával na knihu Viktora Suvorova o Specnaz. Je velmi pravděpodobné, že zde máme spící buňky těchto speciálních sil. Parta ruských dělníků někde na stavbě, klidně se mohou vydávat i za Ukrajince. Všechny papíry i pracovní povolení mají v pořádku, pilně pracují, nedělají výtržnosti, nepijí, neperou se. V jednom okamžiku přijde signál, pánové z nenápadné kůlny vytáhnou nenápadnou dodávku, ve které je půl tuny vojenské trhaviny a během půl hodiny vyletí pilíř mostu a sto kilometrů dálnice či železnice je k nepotřebě. Tři party to udělají na deseti místech a Čechy jsou pro potřeby přesunu armády k nepotřebě. Štáby naší armády si to ovšem uvědomují a proto předpokládám, že v případě ostré mobilizace ochranu mostů a tunelů zajistí. Na to má i naše malá armáda, která jinak má v případném velkém střetu bojovou hodnotu nulovou. Nebo si někdo dovede představit, jak Matěj Stropnický spolu s Jakubem Jandou z Evropských hodnot v kanadách a s flintami bojují s ruským Ivanem někde v Pripjaťských bažinách? Absurdní představa, že 😊
USA a dokonce i některé Evropské státy mají dostatek moderní bojové techniky, pravděpodobně více než Rusko a asi i lepší. Tuto techniku lze dostat do Evropy poměrně nenápadně. Lodě přivezou a technika zmizí v noci někde ve skladech, těch pár operátorů se také někde schová. To, co teď NATO schází, a to hodně, jsou pěšáci. Takový ten obyčejný kanónenfutr, bigoši, cikánští motostřelci. Ti, kteří budou šlapat v těch kanadách to ruské bláto a budou svými flintami M16 střílet na ruské mužiky s kalašnikovy. Tady těch půl milionu či kolik tureckých vycvičených vojáků bude strašně chybět. Lze předpokládat, že NATO dostane plně k dispozici celou Ukrajinskou armádu, ale to je strašně málo, ti nemají na Rusy ani s maximální americkou technickou, leteckou, tankovou a dělostřeleckou podporou. Polská armáda je relativně silná a asi by se dala rovněž přesvědčit (ale nesměla by se při útoku pobít s Ukrajinci). Dále jsou zde málo početné, ale skvěle vycvičené speciální jednotky, Francouzská cizinecká legie, britské SAS. Ale to rozhodně nestačí. Pokud by se Američané i odhodlali transportovat masu svých vojáků, ti by byli ve výsadkových plavidlech na Severním Atlantiku jako na střelnici. Něco jiného je vzdušná ochrana bojového svazu tvořeného letadlovou lodí a torpédoborci a něco jiného jsou stovky lodí narvaných pěšáky. Ano, v roce 1944 mohli Američané v konvojích vozit vojáky do Anglie, ale to už měli letectvo schopné chránit konvoje proti německým ponorkám neb „gap“ uprostřed už byl uzavřen.
V Evropě je ovšem ještě jedna mohutná armáda. Jsou zde dva miliony mladých mužů ze Sýrie, Pákistánu, Afghánistánu, Afriky. Tito mladí muži odešli do Evropy, neb jim bylo slíbeno, že zde dostanou peníze, kořist, domy, do domů povlovné blondýny. Nic z toho nedostali a jsou velice, ale velice frustrováni. Zvláště když tady šáhnou na ženskou a najednou vidí, že místní to berou jako dost vážný problém a nikoli obohacení. Pokud za nimi přijde imám s americkým verbířem a vysvětlí jim, že tam daleko na východě je křesťanská země, která je plná kořisti a modrookých blonďatých Rusek, které si vítězové budou moci vzít do otroctví, tak dle mého názoru druhého dne bude v náborových kancelářích půl druha milionu nadržených různobarevných mladíků a budou chtít nafasovat flintu, náboje a ukázat, kde je nádraží s tím vlakem, který je doveze do toho ráje rabování, drancování a znásilňování. A Evropské vlády budou proklínat samy sebe, proč včas neotevřeli své hranice dokořán a nevítali je s otevřenou náručí a květinami. A Američané jim budou říkat „Vidíte vidíte, my vám to říkali, že je máte brát a vy jste nechtěli!“
Ono to ovšem není tak jednoduché. Za prvé vůbec není jisté, jestli by taková armáda dokázala Rusko porazit i kdyby nedošlo na jaderné zbraně. Druhá věc je, jak by se na to dívala Čína. Ten koláč, o který se hraje, je zřejmě Sibiř s jejími obrovskými zásobami nevydrancovaných surovin. Jenomže ten by chtěl každý. Takže pokud by vítězné jednotky NATO dospěli na Ural, mohli by se zde setkat s narychlo postavenou čínskou linií a nějaký mužík by jim s úsměvem sdělil, že za Uralem už je od minulého týdne Čína. Po válce s Ruskem by už na okamžitou novou válku s Čínou stoprocentně neměli. Číňané mají těch vojáčků šlapajících bláto dostatek.
Nebo jiný možný vývoj. Co udělá Turecko? S Amerikou proti Rusku už asi nepotáhne, ale Rusy zase historicky až tolik nemusí, aby kvůli nim táhnul na NATO. A teď si představte, že Putin vzkáže Erdoganovi, že si myslí, že Erdogan má pravdu, že Řecko a vlastně i Srbsko mu historicky patří – to Erdogan vyjádřil zcela jasně že všechny země, které byly pod Osmany jsou jeho. Jak dlouho by to trvalo, než by byli Turci opět pod Vídní? Pár dnů. A proč vlastně jenom pod Vídní, když mají v Německu tak mocnou pátou kolonu? Kdyby NATO zrovna válčilo v Rusku tak by s tím asi těžko mohli něco dělat. I pokud by chtěli.
Čekají nás zajímavé roky. Snad jsem měl pravdu minule, že jsou to jenom hrátky k ekonomickému zničení Ruska a že Velká válka doopravdy nehrozí. Ale každopádně, pokud uvidím, že armáda začíná hlídat mosty a tunely, beru rodinu, kupuji letenku do Jižní Ameriky a zdrhám.
KONEC
|
