|
Po desetiletí zajišťovalo světovou bezpečnost jaderné odstrašování, tedy situace, kdy by konflikt NATO – Varšavská smlouva neměl vítěze a vedl by ke zničení celého světa. V posledních letech se ovšem americká administrativa tváří, jako kdyby již toto neplatilo a jako kdyby měli recept jak takový případný konflikt udržet v konvenční rovině. Toto může mít dvě přirozená vysvětlení:
-
Podle mne mnohem pravděpodobnější ze dvou možných vysvětlení je, že americká administrativa se pokouší zopakovat úspěch Reaganovi politiky a pokouší se bez války Rusko ekonomicky zničit. Aby toho dosáhli, tak ženou lokální konflikty až na hranu a v zahraniční politice tlačí věci směrem, které Rusko prostě dopustit nemůže – puč na Ukrajině a následný Krymský konflikt, válka v Sýrii, která by umožnila alternativní produktovody do Evropy a ztrátu Ruského monopolu, manipulace s cenami ropy směrem dolů, kdy USA mají své vlastní břidličné zdroje, politická a finanční podpora Ruské opozice. Úplně bezpečná tato hra není, protože může vést k horké válce, kterou nikdo asi nechce.
-
Méně pravděpodobným (dle mého názoru) je vysvětlení, že se NATO a USA doopravdy připravují na konvenční válku s Ruskem. Kde berou přesvědčení, že se nezvrhne ve válku jadernou netuším, oni mají možná informace, které veřejně dostupné nejsou. Podle hesla „Doufejme v nejlepší a připravme se na nejhorší“ se podívejme na tu druhou možnost.
NATO bylo založeno v roce 1949, v době, kdy byl Stalin v plné síle a zaháněl Evropu a USA do defenzívy. Anglie a Francie v době druhé světové války byly ještě pořád vojenskými mocnostmi. Armáda USA byla nejsilnější, ale Montgomery ani de Gaulle rozhodně nebyli pominutelní. Každopádně pod jaderným deštníkem USA se Evropským členům NATO žilo velmi pohodlně a bezpečně. Tehdy vznikl pocit, že článek 5 smlouvy o NATO zajišťuje bezpečnost, a tedy je vlastně zbytečné investovat do vlastní armády. Nastartoval se proces, kdy byly investice do armád omezovány a tyto původně mocné národní armády postupně upadaly. Ještě v roce 1982 byla Velká Británie schopna hladce si poradit s Argentinou u Falkland. Dnes již jsou tyto armády sotva schopny sekundovat USA při útoku na Sýrii. Přitom Francouzská armáda je na tom o trochu lépe než Anglická. Angličané jsou rozhořčeni, že Trump o tomto útoku prioritně jednal v Paříži a až poté v Londýně. Doteď byl Londýn jeho prvním spojencem. Chtě nechtě se člověku vybaví ta historka o jednání u Stalina, kdy Stalina někdo upozorňoval, že s jeho názorem nebude souhlasit papež. „A kolik má papež divizí?“ otázal se údajně Stalin. Morálně si o tom můžeme myslet co chceme, ale takto to chodí. Pokud bude Babiš v Evropě vykládat cokoli, jeho slova budou mít pouze takovou váhu, kolik má ČR obyvatel, jaký výkon ekonomiky a kolik divizí v kasárnách. To vůbec není o pravdě nebo lži. Skutečnost je taková, že dnes Evropa ať jako celek nebo jako jednotlivé státy nemá armádu stojící za zmínku, a proto ve světě její názor nikoho nezajímá. Nebo snad někdo ví, co řekla k situaci v Sýrii ta Evropská ministryně zahraničí jaksehonemjmenuje Frederika Mondeghrini nebo tak nějak? Já to nevím a myslím, že ani nikdo jiný. Proč? Protože za ní nestojí žádné divize. To, co o tom úderu řekl Trump, Putin či Erdogan ví všichni.
Dokud byl bipolární svět, NATO na jedné straně a Varšavská smlouva na druhé to bylo vlastně jedno. Neb byla jedna barikáda a zájmy USA a Evropy byly totožné. V posledních letech se to ale změnilo. Putinovo Rusko zůstalo pro USA nepřítelem, ale pro Evropu se stalo partnerem. Rusko má suroviny, které rádo prodává do Německa a zbytku Evropy a nakupuje za to německé strojírenské výrobky a také potraviny a ledacos jiného. Oboustranně výhodné. Takže se objevil střet zájmů mezi USA a Evropskými státy – projevil se v okamžiku Majdanského převratu na Ukrajině v roce 2013. Pro ty, co pamatují nebo jsou schopni Googlit. Majdan okamžitě podpořily USA a Putina prohlásili za zločince a Rusko za zemi zla. Na to odpověděla Evropa ústy Merkelové velmi smířlivě a kroky Putina hájila a s nepochopením komentovala Americkou kampaň. Toto Merkelové vydrželo až do summitu G20, který se sešel v Australském Brisbane v listopadu 2014. V době, kdy odlétala bylo Rusko spolehlivý partner a Putin respektuhodný politik, když se vrátila bylo Rusko zemí zla a Putin démon. Obrat o 180 stupňů. To Merkelová umí, známější je její výrok, jak multikulturalismus selhal a později jej začala podporovat celou svou autoritou. První komentáře zněly, že USA vysvětlily v Austrálie mutti Merkel, že Evropa a Německo jsou pořád okupovány a nárok na žádnou vlastní politiku nemají, musí poslouchat USA na slovo. A když nebude poslouchat tak přestane být kancléřkou. Konec.
Merkelová pochopila a obrátila o 180 stupňů. Rovněž pochopila, že pokud za ní nebudou divize mocné armády, tak ji nikdo nebude brát vážně. A že to musí být armáda na úrovni USA, Číny nebo Ruska. Německý Bundeshwer je na úrovni klinické smrti, je o tom mnoho článků třeba na Security magazinu. Momentálně nemá ani jednu funkční ponorku, všechny jsou v servisu. Dönitz by se v hrobě obracel (Mimochodem, napadá mne druhé možné vysvětlení – němečtí stratégové ví, že válka je na spadnutí a při jejím zahájení chtějí mít všechnu dosažitelnou techniku v maximálním pořádku, proto vše zakotvili v loděnicích a intenzivně na tom pracují). EU má HDP vyšší než USA, není finančního důvodu, proč by nemohla mít srovnatelnou armádu. A tak se začalo mluvit o nutnosti mít Evropskou armádu. Což je myšlenka podle mne naprosto správná, ale technicky nerealizovatelná.
Vezměme jenom ten základ – pušky a pistole. USA mají svou M16, Rusové zmodernizovaného Kalašnikova. U nás mají vojáci pušku z české zbrojovky, v Německu od Heckler&Koch, Ve Francii mají vlastní flinty i cizinecká legie o Anglii nemluvě. Pistole má Česká zbrojovka, Rakušané vyrábí slavné plastové Glocky, Němci mají tradici od Lugera a Italové Berettu, kterou měl už James Bond. Dokonce i Slováci mají snad dva výrobce.
Letadla – Rusové mají Suchoje, Američani Efka. V Evropě mají Frantíci Rafale a Mirage, Angličani Tornáda, někteří zase dávají přednost Gripenům.
Američané v armádě používají angličtinu, Rusové ruštinu. Evropa má Babylón.
Dovede si někdo představit, jak by mohla taková Evropská armáda mezi tolika řevnivými státy vypadat? Kdo by tomu velel, jak by se ti velitelé navzájem domlouvali, jak by se rozhodovalo, kdo vyrábí nejlepší tanky, letadla, obrněné transportéry, pušky, pistole a všechno možné a bude to dodávat všem, aby výzbroj byla jednotná a komu se ty zbrojovky zavřou neb nemohou konkurovat – jak bychom my ječeli, kdyby nám zavřeli zbrojovku neb pistole by dodával Glock a flinty Heckler&Koch. To, že půlce naší armády velí Němci už negativně glosuje kde kdo.
Ano, myslím, že Evropa by společnou armádu strašně potřebovala, ale rovněž myslím, že je to nereálné. Zvláště když Američané jsou proti, neb jejich plán je, aby Evropské státy kupovali zastaralou Americkou výzbroj a tím částečně dotovali vývoj a výrobu nejnovější pro potřeby Ameriky (vzpomínáte, jak Americká pátá kolona ječela, když se rozhodlo o nákupu (pronájmu) gripenů pro Českou armádu místo v boji osvědčených (čti zastaralých) a rekonstruovaných (čti olétaných na šrot) amerických F16?
|
