Jeden můj kamarád si dal tu práci a zorganizoval partu přátel k cestě na Island. Všichni se dobře známe a tak bylo jasné, že půjde o čundr na čtyřech kolech. Způsobů poznávání cizích končin je více ale tenhle nám připadá nejlepší podle úsloví: Island je drsný, buď drsný taky. Průměrná teplota v červnu je na Islandu 10°C, mysleli jsme si, že je to fáma .. není. Navíc pocitová teplota je kvůli větru ještě o něco nižší a když neprší, tak alespoň mrholí. Ze začátku nás bylo pět, pak osm a nakonec čtyři a tomu se přizpůsobil požadavek na vozidla. Základem byl terénní Dodge RAM1500 se skříní s kuchyňkou a čtyřmi lůžky. Kdo si myslel, že stačí nějaké SUV a stan, už si to nemyslí, přestože se takoví lidé na Islandu objevují, ale hodně záleží na tom, kam se chcete podívat a samozřejmě na počasí. Nás někdo tam nahoře chtěl pořádně umejt.
01 Keflavík 02 Reykjavík 03 Glymur 04 Snaefellsnes 05 Ólafsvík 06 Stykkishólmur
07 Búdardalur 08 Isafjördur 09 Dynjandi 10 Akranes 11 Thingvellir
Letěli jsme z Prahy, mezinárodní lety míří do Keflavíku. Jirku1 trochu zaskočilo, že mu nepřiletělo zavazadlo, pohory, bunda, teplý ponožky a tak, podělili jsme se s ním o svoje věci a zbytek dokoupil. Už první dojem byl zvláštní, byla noc ale světlo jako když je u nás zataženo. Nejdřív jsme se vypravili pro SUVéčko Mazdy.
Terénní auto se skříní podle našich představ jsme sehnali a objednali až v Reykjavíku a tam jme se museli dostat Mazdou. Cesta vedla syrovou krajinou podél moře.
Hodnotíme toho obytňáka a je nám jasné, že tohle auto se do vnitrozemí nedostane. My možná taky ne, protože ony takzvané efroudy (F-road) jsou od zimy stále kvůli počasí uzavřené. Na mapě čárkovaně
Každé zajímavé místo je spjaté s nějakou vikingskou legendou, tady v tom oku myslím sídlí nějaký tvor, původně člověk, kterému jeho bližní nějak ublížili
Poprvé se setkáváme s geotermální aktivitou, samozřejmě jsme hned na ono místo odbočili
Kdesi v pozadí se skrývá nějaké zařízení, jestli je to výměníková stanice nebo tam vyrábějí elektřinu .... většina elektrické energie se údajně vyprodukuje ve vodopádech. Vodních zdrojů je tolik, že do nich chtěli investovat Britové ve velkém a napojit se podmořským kabelem ale Islanďané jsou sví a řekli ne.
Hluboko pod námi se stýkají euroasijská a severoamerická deska, což se projevuje trhlinou v zemské kůře, která se pomalu rozšiřuje (ale ne tak rychle abychom si toho všimli)
Jenomže kampak na Islanďany, trhlina se přemostí a hned jste na druhé straně
A to už jme na předměstí Reykjavíku Hafnafjördur a obhlížíme objednané auto. Skříň, ve které jsme se promoklí oddávali horkému kakau s rumem nebo se utrmácení zachumlali do spacáků (taktéž pronajatých) .. k nezaplacení
Reykjavík a jeho dominanta
Pohled na město z kostelní věže
Staveniště a vedle Harp, myslím sídlo islandské filharmonie
Vnitřek Harpy
Náš první nocleh v jakémsi rodinném kempu.- Cena 2000 islandských korun na osobu, děleno pěti to máme 400 Kč. Ale horká sprcha ... i když taková islandská, čůrek vody páchnoucí po zkažených vajíčkách
Krásná divoká řeka po ránu ... to ještě nevíme kolik jich nás čeká, Island je země vody
Romantická chvíle s nevěstou na břehu moře
Otužilé Islanďanky míří k vodopádu Glymur, my taky
Cestou se musí přes ledovou vodu ..
To je nádhera, koleduju si o závrať
Pohled zpátky
Glymur v celé kráse, výška 198 m. Miluju, když se člověk musí trochu namáhat aby něco uviděl
Řeka nad vodopádem
A kdo se chce podívat z druhého břehu, musí brodit
Dron a racek
Druhý břeh není značen pro turisty a brzy to poznáváme, nevíme kudy kam. Pokračujeme a se štěstím větším než rozum jsme sestoupili a došli k autu
Míříme měsíční krajinou na polostrov Snaefellsnes, mimochodem na Islandu trénovali američtí kosmonauti před letem na měsíc.
V noci přijíždíme na parkoviště na útesu, kde se vyspíme. Kuchtíme a Jirka1 pozoruje moře. Po chvíli nás volá a ukazuje nám kosatky viditelné dalekohledem, občas je vidět typická hřbetní ploutev když se vynoří k nádechu. Nemáme trpělivost čekat kdy a kde se zase vynoří a jdeme spát.
Ráno neprší, jenom to na déšť vypadá
.. a mraky se drží při zemi
Objíždíme pobřeží
Všechno je mokrý včetně objektivu
Kráter Saxhóll
Najdi polární lišku .. už ztratila bílou kamufláž. Na Island se někdy dostanou na krách polární medvědi z Grónska, je to pro ně rozsudek smrti
Ólafsvík ... rybářská vesnice .. nebo snad městečko?
Stykkishólmur
Objíždět fjordy je zdlouhavé a uvažujeme, že si zkrátíme cestu lodí přes moře. Po zjištění ceny se nám objíždění nezdá zas tak špatné. Jen info, průměrná mzda je zde v přepočtu na naše koruny 105 tisíc.
Pohled od majáku
Na noc zůstáváme u řeky. Jako nácvik na efroudy si řeku Míša projíždí. Ať se aspoň u toho nefotí
Ráno slibuje pěkný den, trvalo to asi hodinu.
Búdardalur. Našli jsme si bazének s termální vodou, je udržovaný, protože poblíž je kemp, plavky nepotřebujeme. Přišel nějaký starší frankofonní pár a samozřejmě v plavkách. Naše děvenka umí francouzsky a konverzací zachraňuje situaci. My ostatní se jen usmíváme a pokyvujeme hlavami jak je to bezva.
Pokračujeme na sever na Isafjördur
První ocelová islandská loď, dnes už na suchu, vyrobena v Norsku 1912
Útes Látrabjarg dlouhý několik kilometrů je domovem papuchalků, nejzápadnější bod Islandu a Evropy též
Tak to jsou oni, z lidí nemají moc strach
Tohle je jiná káva, staré známé přitahuje ptačí kolonie
Ráno fotím místo, kde jsme přespali. Strávit noc je tu povolené, kontrolujou to rangers. Kdo nemá skříň, staví si stan ... dvě toitoiky kotví proti větru ocelová lana, obsah odrazuje
Vodopád Dynjandi, výška cca 100 m, postavička na římse slouží jako měřítko
Vodní tříšť neumožňuje zaostřit
Isafjördur
Ve fjordu dovádějí v noci dva tuleni
Islandský kůň, docela temperamentní
Tihle koně vyvolávají depku. Stojí, ani se nehnou, nereagují. Proč se tak seřadili?
Koně se chovají pro turisty, na prodej do Evropy, kde se cení jejich zvláštní chůze získaná na skalnatém povrchu no a na maso.
Otevřený efroud, dobrá zpráva
Maják u Akranes. Vracíme se do Reykjavíku, vyzvedáváme Kláru a vyrážíme na východ
Přibližné místo, kde se v raném středověku scházel islandský parlament zvaný Thingvellir, první v Evropě. Prý to byl jeden velký jarmark
Tohle jezírko fotím kvůli žlutým květům .. blatouchové království .. taky u nás kdysi rostly
Jsem asi v polovině, už toho mám dost a loučím se touto kachnou. Další zastávka Geysir
|