|
Člověk si udělá nějaké názory z článků a statistik na internetu ale skutečnost vypadá obvykle trochu jinak. O prázdninách jsem byl v Německu a Itálii a rád bych se zde podělil o svou zkušenost.
Jak k tomu došlo. Na jaře jsem byl hodně zaneprázdněn, takže to odskákala moje drahá manželka a dva synové 12 a 9 let, že jsem s nimi skoro nebyl. Takže jsem si řekl, že o prázdninách jim to vynahradím a pustím několik pětek z toho, co jsem na jaře vydělal. Věk kluků je zrovna takový, že ocení zábavné parky. Takže jsem hledal a zjistil jsem, že největší zábavný park v Německu je Europa park v obci Rust, což je skoro až na Francouzských hranicích. Manželka celkem logicky namítala, že jet cca 800 km tam a dalších 800 km zpátky kvůli jednomu dni je trochu moc. Tak jsem přibral ještě park Phantasialand v Bruhlu pár set kilometrů na sever a udělal jsem z toho třídenní prodloužený weekend.
Takový výlet není úplně levná záležitost. Pokud pominu náklady na více než 2000 km autem, tak vstupné na osobu a jeden park jsou téměř 50 Euro (slevy na dítě do 11 let nic moc) takže vstup na den pro čtyřčlennou rodinu bezmála 200 Eur a nejlevnější nocleh v holém srubu s vlastním spacákem a se záchody mimo – noční výprava v hustém slejváku nic moc - dalších 200 Eur na noc.
Vzhledem k výše uvedeným cenám žádný div, že většina návštěvníků byl německá, britská a francouzská střední třída. Co mne překvapilo bylo, že odhadem tak čtvrtina až třetina návštěvníků byli zjevní imigranti. Standardní obrázek žena v šátku tlačící kočárek, kolem hejno starších dětí a podmračený otec rodiny dohlížející na své stádečko. Že by oni byli schopni a ochotni vydat nějakých 300 či 400 Eur za rodinné vstupné na den? Při rozhovoru na atrakci s místním Němcem mi to bylo vyvráceno. Imigranti dostávají vstupenky zdarma v rámci imigrace, aby nebyli „diskriminováni“ a poznali německou kulturu. Jelikož na některé atrakce byla docela fronta dost mne to štvalo, my jsme za naše vstupné dostali méně muziky, protože oni mají integraci.
Více mne zaujala změna v Itálii. V minulém roce (psal jsem o tom zde) jsem byl docela vyděšen tím, jak migranti ovládali Ravennu a Pesaro. Loni v létě byly ulice plné zevlujících černochů, především na bicyklech, kteří číhali na příležitost něco popadnout a zmizet. Viděl jsem také naživo pokus o loupežné přepadení. Atmosféra se dala krájet a žádná Italka na sobě neměla kabelku či náušnice, prostě nic, co se dalo servat. Letos to samé Pesaro vypadalo úplně jinak. Žádní černí cyklisté, žádní zevlující hoši. Sem tam nějací černoši byli, ale „nečíhali“. Buď prodávali něco na pláži nebo žebrali u vchodu do Supermarketu. Od oka méně než desetina těch, co loni – a hlavně žádné naparování, pohledy do očí s výzvou „Já jsem imigrant, kdo je víc?“ Mám z toho pocit, že Salviniho tlak funguje a že většina z nich zalezla z dohledu a bojí se deportace. Každopádně opět pohodová italská atmosféra, Italky opět měli na sobě své kabelky a náušnice a na lehátkách u moře se povalovaly bezprizorní tašky jejichž majitelé se koupali v moři – loni nemyslitelné.
Z Pesara jsme jeli do pětihvězdičkového campu „Bella Italia“ na Lago da Garda. Za místo na stan 100 Euro na noc – to jsme platili v v Pesaru za hotel s klimatizací a se snídaní. No budiž, 80% hostů Holanďané, zbytek Němci, Belgičané a Angličané. Chtěli jsme se jít projít na pláž jezera. Brána v plotu zavřená na řetěz. Další brána už přímo zavařená. Co se děje? Pak jsme našli jednu bránu otevřenou. Stál v ní ozbrojený člen ochranky campu. Platící ubytovaní identifikovaní podle náramku mohli volně procházet dovnitř a ven. Před branou hrozen černošek, vrhali se na nás a něco mleli. Pak jsem viděl malou ulovenou holčičku – splétali jí cůpky s nějakými barevnými nítěmi. Pochopil jsem, proč byly veškeré boční vchody zavřené – kdyby tomu tak nebylo, tak je camp plný migrantů, kteří by tam neměli co dělat a kteří by asi nerozlišovali příliš mezi „moje“ a „tvoje“. Se sousedy jsme mimochodem měli velice dobrou zkušenost. Po slunečném dni jsme vyjeli na návštěvu blízkého městečka Sirmione, což je památka UNESCO. Byl to kousek, 15 minut autem. Spacáky jsme nechali schnout před stanem. Najednou se přihnala bouře s průtrží mračen. Když jsme dorazili zpátky, zjistili jsme, že obyvatelé sousedních stanů a chatiček nám vše naházeli do stanu, a ten ještě jej přivázali ke stromu, aby jej neodnesl náraz větru. Zachránili nás. Takto vypadala Evropa před imigrantskou invazí. Dnes si vstup mezi takovou komunitu musíte zaplatit stovkou eur. Ano, ve Švédsku ani Holandsku se ještě před dvaceti lety taky nekradlo a lidi k sobě byli slušní a pomáhali si.
Takže musím říci, že můj osobní pocit je ten, že Salvinimu to v Itálii zatím funguje, Italové se bát přestali a migranti začali. Což je přesný opak toho, jak to vypadalo před rokem.
|
