|
Green deal je fakt, cesty zpět už není.
Mnozí odborníci varovali, že green deal nás bude mnoho stát. Současné energetické problémy a nastartování inflace jsou, podle mého, jen první vlaštovkou. Politici se upokojují, že ceny energií opět padají a že energetická krize je zažehnána. Není a nebude. Je to jen krátké uklidnění před další neodvratnou vlnou.
Stabilní zdroje elektřiny se léta nebudovaly, ty existující dožívají a investice do jejich údržby ne nekonají. Postavit nové stabilní zdroje by trvalo roky, spíše desítky let, navíc není vůle. Investuje se pouze do obnovitelných zdrojů a to tolik, až by se zdálo, že přece už musíme mít vystaráno.
Problém je, že prakticky neexistuje komerčně využitelný způsob akumulace v létě vyrobené energie na zimu. A jestliže něco neexistuje není moc dobré na to spoléhat.
Green deal chce nový přístup a nové myšlení.
Nemůže-li se příroda podřídit člověku, musí se člověk podřídit přírodě. Nechce-li si brát, co mu příroda dává a je-li vybíravý musí se uskromnit.
Budeme si muset postupně zvyknout, že elektrické energie máme v létě hodně a v zimě málo, proto veškeré energicky náročné provozy, ideálně veškerý průmysl, by měly jet v létě naplno. Pracovní týden by měl být dynamický - v létě sedmidenní, v zimě, možná, dvoudenní s jarními a podzimními přechody. Chodit do práce by se nemělo v pevně stanovené dny, ale operativně, podle vyhlášených energetických regulačních stupňů. k tomu nám dopomůžou mobilní technologie, pomocí nichž lze lidi operativně svolávat na směny nebo směny operativně rušit.
Mimo 24/7 provozů (jako jsou třeba nemocnice), by si lidé měli vybírat dovolenou výhradně v zimě, podobně by se měly i školní letní prázdniny přesunout na zimu. I pracovní doba by v létě mohla být delší 10-12 hodin, podle Slunce, v zimě třeba jen 4-hodinová. Nakonec je to jen otázka zvyku. Vzhledem ke kratšímu zimnímu týdnu pak dovolená v délce 30 dní, může znamenat více než tři měsíce strávené doma v útulných temných zadýchaných místnostech. Ubyde také (jako bonus) pracovních neschopností v souvislosti se sezónními epidemiemi.
Jistě se nám to vrátí.
Až za 100 nebo 200 let možná dojdou fosilní paliva bude Evropa o krok napřed před celým rozvinutým okolním světem. Budeme navyklí na bídu, na kterou si budou muset jinde teprve zvyknout. A pak oceníme současné snahy evropských leaderů, kteří vidí do budoucnosti a myslí i na naši radostnou budoucnost.
|
